Přijdou růžová a modrá o svou symboliku?

Bojovníci za genderovou neutralitu a proti genderovým stereotypům se snaží změnit svět. Zpochybňují to, co platilo celá tisíciletí a nikdo – včetně výjimečných jedinců potvrzujících pravidlo – s tím neměl problém. Jejich úsilí prováděné ve stylu prorážení zdi hlavou již zaznamenává první úspěchy: oficiální prosazení třetího pohlaví v některých státech, rušení pánských a dámských toalet a násilných zásahů do jazyka. Na jednom poli se ale ještě neprosadili a všechno nasvědčuje tomu, že při tom zůstane. Zatím nikoho nenapadlo prosazovat jako jediné možné spojení “narodilo se nám dítě” místo obvyklého “narodila se nám holčička” nebo “narodil se nám chlapeček” nebo snad nutit rodiče, aby svým potomkům vybírali univerzální jména použitelná pro obě (chcete-li všechna) pohlaví.

Jak se pozná holčička

Dovedete si představit babičku, která plete neutrální bílý nebo žlutý svetřík, i když má ultrazvukem a dalšími vyšetřovacími metodami potvrzeno, že očekávané vnouče bude určitě holčička? Novorozené děti vypadají stejně a mají stejné potřeby, ale právě parádění je to, co od nejútlejšího věku může prozrazovat, že kojenec je ženského pohlaví; všechny dospělé ženy v rodině se na parádění rády vyřádí. Nejde jenom o růžovou barvu, na své si přijdou mašličky, pentličky či miniaturní šatičky. Hned jak je to jen možné, se děvčátko musí ozdobit náušnicemi, aby snad méně chápaví jedinci nebyli na pochybách. S postupujícím věkem přibývají možnosti realizovat se v účesech. Jakmile dítě začne brát rozum, nákup hraček se soustřeďuje především na tolik diskutované panenky s příslušenstvím zahrnujícím předměty pro nácvik kuchyňských a dalších domácích prací, případně falešná líčidla a další pomůcky určené pro zkrášlování zevnějšku. Milující rodiče a širší rodina, kteří malé holčičce tohle všechno pořizují, si určitě nemyslí, že dívka má být jenom hezká a trávit většinu času u plotny, ale takové věci k holčičce zkrátka tradičně patří, a i kdyby nebyly k ničemu užitečné, rozhodně jí neublíží.

Zdravě se naštvat

Bořiči takzvaných genderových mýtů prostě nemají pravdu. Na pohlaví záleží. Každá rodina, do níž po několika chlapcích konečně přibylo vytoužené děvčátko, potvrdí, že příchodem holčičky atmosféra v celé domácnosti zněžní. Především mužské osazenstvo domácnosti se začne chovat jinak, ale také maminky potvrzují, že podvědomě nasazují odlišný přístup, přinejmenším právě v péči o vzhled.

 

A že se do rodiny narodila malá princeznička, by mělo být poznat hned, jakmile někdo vstoupí do místností, které děťátko obývá. Ideální místo je ložnice nebo dětský pokoj. Například taková dětská postel pro holčičku je identifikovatelná na první pohled. Obligátní růžová je podtržena krajkovým lemem povlečení přikrývky a polštářků, popřípadě může být doplněna nebesy. Miminku je to samozřejmě šumafuk a stejně dobře by se vyspalo kdekoli jinde, ale všichni ostatní jsou z takového kusu nábytku u vytržení. Pro holčičku musí být všechno hezčí, roztomilejší a růžovější, zvlášť postýlka, ve které tráví tolik času.

Je tu rozdíl

Zohledňovat pohlaví příjemce při nákupu jakéhokoliv zboží je normální. Sama lidská přirozenost si o to říká. Copak neexistují odlišné výživové doplňky pro muže a ženy? Některé firmy si jsou toho vědomy a nabízejí například menší automobily vhodné spíše pro ženy. Proč nezačít už od plenek? Nákup vybavení pro čerstvě narozenou dívku nebo chlapce si nejvíc užije celá rodina a dospělí si přitom zavzpomínají na své vlastní dětství.

Dráždí vás genderoví aktivisté, nebo se s nimi ztotožňujete? Vychovávali jste dívku stejně jako chlapce? Máte růžovou barvu spojenou výhradně s ženským pohlavím?